Klub vojenské historie Moravský Žižkov

Tank T-34 ve Starovičkách

Mezi dálnicí D2 a starou silnicí č. 425 směrem na Brno, se za obcí Starovičky, nachází tank T-34/85, stojící na betonovém soklu. Památník připomíná tankovou bitvu, která se v těchto místech odehrála 16. dubna 1945.

 

Podle dostupných informací byl tank přivezen po železnici ze Slovenska do Zaječí. Odtud se dostal po vlastní ose až k památníku, kam ho vyzdvihly dva těžké jeřáby. Památník byl slavnostně odhalen v roce 1975 k 30. výročí osvobození Československa. Do roku 1989 se o tank starala posádka z Vyškova. Nyní se o něho stará obec Starovičky. 

 

 

 Technické údaje T-34/85:


Motor: kapalinou chlazený dieslový dvanáctiválec V-2-34 o výkonu 370kW
Délka: 8,15 m
Výška: 2,60 m
Šířka: 3,00 m
Rychlost: 55 km/h
Dojezd po silnici: 310 km
Výzbroj: kanón ZIS-S-53 L/53 ráže 85 mm a dva kulomety DT ráže 7,62 mm
Posádka: 5

T-34/85 byl nasazen na frontu v posledním roce války. Při přímém boji s německým tanky Tiger zaznamenával velké ztráty. Tento problém se snažily posádky řešit bojem ve velké rychlosti s využitím teréních nerovností, které umožnily skryté přiblížení na účinný dostřel, tak aby bylo možno Tiger zničit.

 

 

 

Tanková  bitva u Staroviček - 16. duben 1945

 

Starovičky byly osvobozeny vojsky sovětské armády v neděli 15. dubna 1945 ve večerních hodinách. V prvním sledu útočily na německou obranu kolem vesnice průzkumné tankové jednotky 16. mechanizované brigády, podporované vojsky 6. orelské střelecké divize. Večer po 21 hodině byla obec po těžkých bojích  osvobozena. Německé jednotky ustoupily za vesnici, do oblasti kolem kóty č. 237, kde zaujaly obranné postavení.

  

Během noci se na frontovou linii přesouvaly další sovětské  jednotky, připravené pokračovat v ofenzívě na Brno. Ráno 16. dubna vyrazil po silnici na Hustopeče tankový průzkum, vedený podporučíkem Mirenkovem. Asi  kilometr za vesnicí, právě na horizontu, vjel sovětský tank T34 do nepřátelské palby. Ve vzdálenosti 200 metrů se proti sovětskému ,,téčku“ objevil německý ,,panter“, jehož střela právě minula Mirenkovův stroj. ,,Čtyřiatřicítka“ odpověděla přesněji. Zasažený německý tank se naklonil nad vodní příkop u silnice a zatarasil cestu. Po tomto střetu pokračovala osádka sovětského tanku T 34 vpřed, směrem na Hustopeče. Když míjela zničený německý tank, řidič Kudrjašov sjel vlevo ze silnice, zastavil stroj a v tom okamžiku spatřil velitel Mirenkov vzadu za sebou další tři německé tanky, stojící v záloze na svahu pahorku. Protivníci se rychle připravili k boji. Jako první vystřelil Mirenkov a dvěma granáty zasáhl prostřední nejvzdálenější tank, který začal hořet. Ovšem i nepřátelská palba byla účinná. Jeden granát sklouzl po kupoli sovětského tanku a roztříštil se nedaleko, jiný explodoval pod korbou. ,,Čtyřiatřicítku“ zavalil dým, řidič Kudrjašov zalitý krví upadl na řízení. Motor byl zničen, pancíř odspodu roztržený. S mrtvým řidičem a nepohyblivým tankem bojovali ostatní dál až vyřadili z boje i ostatní dva nepřátelské tanky.

 

V té době se z obou stran k místu boje blížily posily. Další německé tanky se přesouvaly od Hustopečí, z protější strany od Staroviček vyrazila na pomoc hrdinně bojující osádce posila sovětských tankoborníků. Jednotky 6. orelské střelecké divize zaútočily na kótu č. 237 obchvatem od železniční tratě. Po třicetiminutovém boji němečtí obránci svá postavení vyklidili a ustoupili k Hustopečím. Cesta na Hustopeče byla volná. Němci na bojišti zanechali pět zničených tanků a jedno útočné dělo.

 

Těžce zraněné osádce tanku č. 44 se podařilo opustit zasažený, zničený tank. V bojové vřavě i s mrtvým řidičem v náručí, s vypětím sil se dostali ke svým útočícím jednotkám. Těžkým zraněním však podlehli tři z nich. Řidič Vasilij Kudrjašov, radista Alexej Levin a střelec Sláva Babuškin jsou pochováni na hřbitově Rudé armády v Hustopečích.

 

Těžce zraněný velitel tanku podporučík Ivan Stěpanovič Mirenkov byl hospitalizován v nemocnici a po vyléčení zranění se vrátil ke své jednotce. Po válce byl vyznamenán řádem Hrdina SSSR. 

 

Ivan Stěpanovič  Mirenkov  

 

Narodil se 5. června 1924 v rodině ruského rolníka v obci Nikolajevka – dnes Krasněnský, ve smolenské oblasti. Ve svých 16 letech nastoupil do zaměstnání, dne 24. března 1942 byl povolán do řad Rudé armády. ,,Nejprve jsem sloužil jako rozvědčík, poddůstojník.   Událost, která zanechala v mém životě největší dojem byl první boj, který jsem svedl v červnu roku 1942. Od října roku 1942 do 24. března 1943 jsem byl v sestavě průzkumného pluku, provedli jsme tři úspěšné průzkumy, za které jsem byl vyznamenán třemi vládními vyznamenáními. Během těchto bojů jsem byl zraněn, což si vyžádalo i pobyt v nemocnici“.

 

Následovala služba v divizní rozvědce, průzkum na řece Dněpru. A nakonec tankové vojsko. V únoru 1945 ukončil tankové učiliště a byl odvelen na frontu, kde bojoval na znamenitých sovětských tancích T 34.  Po  ukončení bojů na západě, byl odvelen na dálný východ - bojoval v rusko-japonské válce. No a potom mírová služba.

 

Celý profesní život I. S. Mirenkova byl svázán s armádou, ve které strávil téměř 33 let. Prošel řadou velitelských a štábních funkcí, dosáhl hodnosti plukovníka. Ve válce byl třikrát zraněn, jeho bojová činnost byla oceněna vládou SSSR celkem 17 vyznamenáními. Za osvobození Československa se mu dostalo nejvyššího vyznamenání – Hrdiny Sovětského svazu. V roce 1975 se stal Čestným občanem obce Starovičky. Dnes žije Ivan Stěpanovič Mirenkov v Minsku.

 

 

Prameny:

 

Průběh tankových bojů zpracoval pan Zdeněk Trněný ze Staroviček, text poskytl pan Vladimír Drbola - starosta obce Starovičky, doplňující informace převzaty od Davida Varnera.

 

Poděkování:

 

Za spolupráci mnohokrát děkujeme Obecnímu úřadu Starovičky  www.starovicky.cz

 

 

 

 

 

 

© Historik KVHMZ 2009-2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode