Klub vojenské historie Moravský Žižkov

1933 - 1939

1933

 V Německu se dostali k moci nacisti v čele s Adolfem Hitlerem. První náznaky fašizmu se objevují i v Žižkově.

 Je založena místní organizace NOF. Jejich sídlo bylo v hostinci Pavla Pirnuse.

 

1935

květen - parlamentní volby. Výsledky voleb v obci: NOF - 42,6%, Agrární strana - 28,1% , Lidová strana – 25,8%. Moravský Žižkov se tak stal fašistickým.

prosinec - abdikoval prezident T. G. Masaryk, jeho nástupcem se později stal dosavadní ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš.

 

1936

14. červen – nový prezident Dr. Edvard Beneš navštívil Břeclav. Pozdravit ho přijeli i občané ze Žižkova.

 

1937

14. září – umírá T. G. Masaryk

 

1938

11. březen - nacistické Německo provedlo „anšlus“ Rakouska – v této době pozorujeme změny v chování německých obyvatel v blízkých obcích. Bylo tomu tak v Zaječí, Bulharech a Přítlukách. Od roku 1935 se mezi nimi šířilo „henleinovské hnutí“, které gradovalo v roce 1938.

 

Moravský Žižkov se připravoval na válečné nebezpečí – v obci byla ustanovena složka protiletecké obrany. Jejím velitelem byl učitel Jan Chlebec. Vedle poplachových zkoušek a praktických cvičení byly pořádány i večerní kursy pro občany. Z obecního rozpočtu byly zakoupeny plynové masky, lékárničky, asanační gumové obleky a nosítka. Asi 30 žen se účastnilo samaritánského kurzu, který vedl obvodní lékař MUDr. František Štěpánek z Podivína.

 

duben – Ihned po anšlusu Rakouska zahájil Hitler přípravy k útoku na Československo. Proti naší republice byl vypracován plán „Grün“ , jehož podstatou bylo využití německé menšiny v pohraničí. Zde došlo k politickému sjednocení celého německého tábora pod Henleinovu Sudetendeutsche Partei.

Henlein vyhlásil tzv. Karlovarský program – cílem bylo rozbití vnitřní jednoty Československa.

 

květen – nedaleko státní hranice u Břeclavi probíhalo cvičení německých vojsk. 

 

20.-21. květen – byla vyhlášena částečná mobilizace. Byly povolány dva ročníky záloh k obsazení pohraničních opevnění. Německá vojska provedla dočasný ústup z pohraničí.

 

12. červen – konaly se obecní volby, ve kterých výrazně ztratila své pozice NOF. Novým starostou se stal František Valášek.

 

12. září – Adolf Hitler pronáší v Norimberku štvavou řeč proti ČSR. Heinleinovci se pokusili o puč. Během několika hodin byl potlačen. Nacisti doufali v to, že agrese vůči ČSR bude považována za vnitřní rozklad republiky. Do sporu se vložila britsko-francouzská diplomacie. Po jednání Chamberlaina a Hitlera byla nakonec československé vládě předložena nóta na odstoupení pohraničí s více než 30% německého obyvatelstva.

21. září – Hodžova vláda přijala pod nátlakem Hitlerovy požadavky. Záhy podává demisi.

 

Prezident  Beneš jmenoval novou úřednickou vládu generála Syrového, která vyhlásila v pátek 23. září v deset hodin večer všeobecnou mobilizaci. Mobilizační vyhlášky se objevily i v Moravském Žižkově.

 

24. září – žižkovští muži do 40 let nastupují ke svým vojenským útvarům. Ti muži, kteří nepodléhali mobilizaci (včetně chlapců od 18-ti let) odjeli kopat zákopy do pohraničí (někde mezi Poštornou a Valtice).

 

V Žižkovské škole bylo zkráceno vyučování, protože učitelé Valdemar Straka, Josef Novák a František Fučík nastoupili vojenskou službu.

 

29. září - bylo ČSR zaprodáno v Mnichově.

 

30. září - Československá vláda kapituluje bez boje.

 

1. října – Wehrmacht začíná obsazovat pohraničí.

 

8. října – Německým vojskem je obsazena část břeclavského okresu. Jednalo se celkem o 56 obcí včetně Břeclavi. Zabraná část (Mikulovský landrát) byla přičleněna k Gau Niederdonau. Po linii obcí Poštorná – Charvatská – Lednice – Přítluky – Zaječí – Starovičky vedla hranice mezi III. Říší a naší republikou.

 

Během října (ihned po obsazení Wehrmachtem) v mikulovském landrátu nastalo velké vyhánění a pronásledování Židů a antifašistů. Několik z nich našlo dočasné útočiště v Moravském Žižkově. Na Prechově u Kopřivů našlo azyl šest rodin a další dvě v místní škole.

 

Ve škole byli také ubytovaní vojáci, kteří byli určení k pohraniční hlídce.

 

Mnichov znamenal konec první republiky. Jednotný stát se rozpadl. Československo bylo připraveno o velkou část území a tzv. druhá republika upadla do úplné závislosti na nacistickém Německu. Svůj díl kořisti uchvátilo také Polsko a Maďarsko. Slovensko a Podkarpatská Rus získali autonomii. V českých zemích probíhal proces fašizace. Všechny politické strany se sloučily do dvou – Strana národní jednoty a Národní strana práce. Krátce po Mnichovu prezident Beneš abdikoval. Novým prezidentem se stal dr. Emil Hácha.

 

1939

Jak se dalo očekávat, existence druhé republiky netrvala dlouho. 14. března 1939 vyhlásil slovenský sněm samostatnost slovenského státu. O den později, 15. března 1939, obsadila německá vojska bez odporu české země, které byly ve formě Protektorátu Čechy a Morava připojeny k III. říši. Československo tak na šest let zmizelo z mapy Evropy.

 

© Historik KVHMZ 2009-2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode